V době covidové epidemie se většina koncertních síní a divadel uzavřela. Proto se čtveřice mladých, nadaných hudebníků (Josef Špaček – housle, Jakub Fišer – viola, Tomáš Jamník – violoncello a Lukáš Vondráček – klavír) rozhodla natočit v komorním prostředí dva klavírní kvartety Antonína Dvořáka. Tento volný cyklus familiárně nazvali Domácí koncert u Pepy, čímž patrně mínili obydlí znamenitého houslisty... Klavírní kvartet D dur, op. 23, k jehož vytvoření potřeboval Dvořák pouhých osmnáct dnů, patří ke skupině děl vzniklých v první polovině roku 1875, v nichž se již naplno projevuje autorův vyhraněný kompoziční styl, mj. první řada Moravských dvojzpěvů. Klavírní kvartet Es dur, op. 87, je Dvořákovým druhým a zároveň i posledním dílem této nástrojové sestavy. Od předchozího Klavírního kvartetu D dur jej dělí čtrnáct let. Ke kompozici díla se Dvořák rozhodl až po dlouhém naléhání svého berlínského nakladatele Simrocka.